Téhož dne

Život svaté Terezie panny

Umřela léta Páně 1582
 

Terezie panna v Abuli v Španihelích se narodila, z urozených a velmi nábožných rodičů, od nichž hned od svého dětinství v bázni Boží jsouce chovaná, již v mladičkém věku znamení veliké budoucí svatosti na sobě znáti dávala. Nebo když čtla životy ss. mučedlníků a jejich trpělivost a statečnost sobě rozjímala, ohněm svatého Ducha tak zapálená byla, že utekši z domu, do Afriky se přeplaviti dala, aby tam mezi pohany pro Pana Krista a pro spasení lidských duší smrt podstoupila. Když pak ji její strejc domu zase povolal, tu horlivou žádost mučedlníctví almužnami a jinými nábožnými skutky nahrazovala, ustavičně plačic, že dobrou příležitost podstoupení smrti pro Krista Pána stratila. Po smrti své matky, když prosila blahoslavené Panny Marie, aby se ji matkou ukázala, té milosti, kteréž sobě byla žádala, od ní dosáhla; nebo Matka Boží ji jako dceru sobě poručenou měla. Jsouc v dvadcíti letech, do kláštera panen karmelitánských vešla, kdežto osmnácte let velmi těžkými nemocmi a rozličnými pokušeními soužena byvši, v tom stavu křesťanského pokání přece stále trvala, ačkoli za ten celý čas žádného nebeského potěšení, v kterýmž svatí zde na zemi oplývají, nepocítila. Anjelskými ctnostmi souc ozdobená, netoliko o své spasení, ale také z horlivé lásky k bližním také o jiných lidí spasení se starala. Pročež přísnější zákon starých | karmelitánských řeholníků z Božího vnuknutí a s potvrzením Pia toho jména čtvrtého, nejprve ženám, potom také mužům k zachování představila. V čemž se patrně ukázalo požehnání Boží, poněvadž Terezia třidceti dva kláštery vystavěti mohla, jakkoli byla chudá panna a žádné pomoci lidské neměla, nýbrž na větším díle od světských knížat protivenství snášela. Slepotu nevěřících a kacířů ustavičně tekoucími slzami oplakávala a aby jim Pána Boha ukrotila a pomstu Boží od nich odvrátila, dobrovolně své tělo tryznívala a to tryznění Pánu Bohu za ně obětovala. Tak velikou pak Boží láskou hořelo její srdce, že viděla anjela, kterýž ohnivým šípem její srdce probodl a slyšela Pána Krista, kterýž podav jí ruky, tato slova k ní promluvil: „Napotom jako pravá choť má o mou čest starati se budeš.“ Podlé jeho rady učinila velmi nesnadný slib, že bude vždycky činiti, co se jí bude dokonalejšího zdáti. Mnohá přepěkná naučení o Božích věcech sepsala, jimiž věřících mysli k žádosti věčného života velice vzbuzeny bývají. Kromě toho, že ustavičně na sobě dávala příklady svatých ctností, tak velikou žádost měla své tělo tryzniti, že ačkoliv pro nemoci, jimiž trápená byla, byla by mohla od dobrovolného tryznění přestati, nicméně však své tělo žíněnými opasky, řetízky, přikládáním snopečků kopřivových i přetěžkým mrskáním tělo své začasté trápila, ano i někdy mezi trním se válela, majíce obyčej takto k Pánu Bohu říkati: „Pane, dej mi anebo něco trpěti, anebo umříti.“ To jak sobě vždycky za nejtěžší smrt pokládala, dokud byla na světě, že od věčného života vzdalená byla. Prorockým darem byla obdařená a Pán Bůh tak hojnými svými milostmi ji obdařiti ráčil, že začasté volajic k němu, za toho žádala, aby ji tak mnoho dobrodiní božských neprokazoval a na její provinění tak brzo nezapomínal. Pročež nesnesitedlným ohněm lásky Boží více než nemoci jsouc zemdlená a v městě Alba řečeném ležíc, když den své smrti předpověděla a církevními svátostmi jsouc opatřená, všech kteří z jejího řádu byli, k pokoji, k lásce a k zachovávání řeholního zákona napomenula, v způsobu holubice přečistou duši Pánu Bohu odevzdala v šedesátém sedmém roku svého věku léta Páně patnáctistého osmdesátého druhého, patnáctého dne měsíce října, podle napravení římského kalendáře. Když umírala, byl při ní Kristus Pán s mnohými houfy svatých anjelů: a strom suchý, jenž nedaleko stál od její komory, ihned rozkvetl. Její tělo až do dnešního dne neporušené, s ná|božnou uctivostí poctěno bývá. Zázraky jak za svého živobytí, tak také po smrti se stkvěla. Umřela léta Páně 1582 a do počtu světic vložená jest léta 1622 skrze Řehoře toho jména patnáctého, papeže římského, na den svatého Řehoře Velikého.

Užívala zpovědlníků z Tovaryšstva Ježíšova a toho řádu duchovní dcerou se nazývala. Jednou jsouc při mši v kostele téhož řádu viděla, že duše řeholníka toho, za kterého mše tehdáž se konala, s velkou slávou do nebe se odebrala. Jiným časem, když řeholníci z téhož řádu Velebnou svátost přijímali, viděla nad nimi jako drahý koberec rozestřený, jakého koberce nad jinými tutéž svátost přijímajícími neviděla. Bylo ji též zjeveno, že tentýž řad Tovaryšstva Ježíšova v posledních časích mnoho prácí v církví podstoupí. Mezi jinými byl její zpovědlník pater Baltazar Alvarec, na jehožto hlavě, když mši svatou sloužil, velice jasnou korunu spatřila. O němž také to pověděla, že on toho času, když byl živ, žádného sobě podobného v dokonalosti neměl a že obzvláštní místo v nebi obdržeti měl. Též předpověděla, že čtyřidceti osob z Tovaryšstva Ježíšova (když se do Brazilie plavili) od kalvinistů zamordováno jest a hned svému zpovědlníku oznámila, že je na nebi s korunami viděla: jakož i ještě jiného řeholníka v Frankrejchu zamordovaného. Od Pána Krista zvěděla, že naše zásluhy záleží v pracování a v trpění; item že svatý Pavel jednou do ráje vtržen byl, ale často trpěl: též že větším svatým Pán Bůh větší kříž ukládá.

Ex Jacobo Leuchtio.

 

 

Vitae sanctorum

Kalendář

Svatí měsíce října


 

Svatá Terezie z Ávily
15. 10.
II. díl, s. 381-383
Ex Jacobo Leuchtio

 

Autor edice
Marie Mašková

Komentáře
(komentovaná slova jsou
hypertextově provázána,
při přejetí slova myší se
komentované místo zvýrazní;
komentář je také uveden
jako tooltip)

Ikonografie

Patronace

Světec a kult

Odkazy

 

 

Komentáře

Abula  dnešní Ávila, Španělsko

ss. - zkratka svatých

přísnější zákon – sv. Terezie z Avily založila v Avile roku 1562 přísnější observanci bosých karmelitánek, později se sv. Janem z Kříže přispěla k reformaci i mužské řehole.  

papež Pius IV. – pontifikát 1559-65, vlastním jménem Giovanni Angelo Medici.

třidceti dva kláštery vystavěti mohla – míněno 17 reformovaných klášterů mužských a 15 ženských

Mnohá přepěkná naučení o Božích věcech sepsala – její spisy vyšly souborně poprvé 1587. Některé její texty vydává nově Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 

Planoucí srdce ztělesňuje náboženské zanícení, vroucnost, oddanost.

Srdce probodené šípem znamená kajícné srdce, lítost.

v městě Alba – dnešní Alba de Tormes, Španělsko

do počtu světic vložená jest léta 1622 – papež Pavel V. ji beatifikoval 24. 4. 1614, Řehoř XV. ji kanonizoval roku 1622, Urban VIII. ji prohlásil patronkou Španělska

Baltazar Alvarec – Balthazar Alvarez (1533-1580). Španělský mystik, duchovní vůdce Terezie z Avily. 1555 vstoupil do jezuitského řádu, od 1574 rektor na univerzitě v Salamance a vizitor Aragonu, tvůrce metodiky jezuitské modlitby.

v Frankrejchu – ve Francii

na den svatého Řehoře Velikého – tj. 3. září

Textová kritika
stále [ stála –  oplývají, [ opljwagj – panna [ panná – nesnadný [ v tisku zřetelně neßnanýBohu [ tišt. BPhu –

Sv. Terezie z Ávily

Sv. Terezie z Ávily, reformátorka řehole a mystička. Vl. jm. Terezie de Cepéda y Ahumada.  Narozena v Ávile 1515, zemřela v Albě de Tormes roku 1582. Roku 1622 byla kanonizována. Svátek 15. 10.
Pocházela z dobré rodiny. Ve 20 letech vstoupila proti otcově vůli do karmelitánského kláštera v Ávile. V roce 1537 složila řeholní sliby, dva roky poté vážně onemocněla, ale uzdravila se. V roce 1557 se na základě mystického zážitku před obrazem ukřižovaného Ježíše rozhodla ze svého života odstranit všechno, co by ji odvádělo od rozjímání. Často upadala do extází, nejznámější z nich je mystické probodení srdce, které ji zaplavilo ohněm nadpřirozené lásky. Rozhodla se obnovit původní přísná pravidla karmelitánské řehole. S pomocí sv. Petra z Alcántary se jí podařili otevřít v Ávile první reformovaný konvent bosých karmelitánek.Dvacet let putovala po Španělsku a zakládala nové konventy.  Díky sv. Janu z Kříže se reforma rozšířila i na mužskou větev řádu. Proti reformním snahám se zvedl velký opor, nakonec však  v roce 1580 papež Řehoř XIII. schválil vznik oddělené řehole bosých karmelitánů.

Patronace:
-
proti tělesným zraněním; bolesti hlavy;
- krajkářů; při ztrátě rodičů; odpůrců církevních autorit; lidí potřebujících milost; lidí v duchovním řádu; lidí zesměšňovaných pro svou zbožnost; lidí sužovaných duchovními problémy;
- Španělska.

Ikonografie
jeptiška oblečená do karmelitánského oděvu; karmelitánka se srdcem probodeným šípem, který drží anděl; karmelitánka držící probodené srdce s nápisem IHS, knihu a krucifix; karmelitánka s knihou a brkem; karmelitánka přijímající zprávu od holubičky.

Odkazy:
http://www.abcsvatych.com/mesice/a10/rijen15.htm#tereziezavily 
http://www.newadvent.org/cathen/14515b.htm 
http://www.catholic-forum.com/saints/saintt01.htm